1. ÚKOL: Řeším přesné cíle – nejčastěji školu
Nejčastějším cílem, o kterém u dětí uvažujeme, je financování školy. Každá škola něco stojí a i dítko na obyčejné státní střední nebo vysoké stojí v průměru 5 až 10 tisíc korun. Počítejte se mnou:
- Ubytování na kolejích 2 – 3.000,- Kč měsíčně
- Stravné – obědy 1.000 – 1.500,- Kč měsíčně
- Cestovné – podle vzdálenosti od domova a frekvence – 500 – 2.000,- Kč
- Kroužky, zábava, kapesné 500 – 3.000,- Kč
- Učebnice, školní pomůcky, oblečení 500 – 3.000,- Kč
Všimněte si, že do rozpočtu vůbec nepočítám platby školného. Pokud bude dítko studovat na soukromé škole, bavíme se o úplně jiných částkách. Stějně tak, pokud by náš potomek studoval v zahraničí, nebo kdyby naše vláda zavedla povinné školné...
Pro pokrytí střední školy při čerpání 5.000,- Kč měsíčně je potřeba mít naspořeno 240.000,- Kč. Když budeme pokračovat i na vysokou, tak při čerpání 10.000,- Kč měsíčně potřebuji mít pro dítě částku 600.000,- Kč. Vyřešit to můžu tak, že si v momentě potřeby peníze půjčím na úvěr, ukrojím si ze svého rozpočtu a nebo na výdaj myslím dopředu a úroky tak hrají v můj prospěch.
Pokud bych dlouhodobě ukládal pro čerstvě narozené miminko 2.400,- Kč měsíčně, tato částka by mi zajistila dost peněz pro financování střední i vysoké školy. Výhodou je, že já sám rozhoduji o tom, kolik peněz a kdy dítěti pustím. Zároveň by peníze měly fungovat i jako dlouhodobá, ale dostupná rezerva. Nikdy nevíme, co se může stát...
2. ÚKOL: Můžu odkládat konkrétní částku
V takové situaci nás zajímá spíš to, kolik peněz jsem s určitou částkou schopen prckovi naspořit. První přístup je samozřejmě praktičtější, nicméně vždy je lepší spořit aspoň něco, než nic. Většina institucí se s vámi začne bavit na hranici 500,- Kč, pojďme si tedy porovnat možnosti trhu.
Peníze můžete ukládat na:
- Dětské / spořící účty
- Stavební spoření
- Životní pojistky pro děti
- Programy z čistých podílových fondů
Nákladovostí jednotlivých produktů jsem se už částečně zabýval v předchozím článku. Principy jsou stejné i u spoření pro děti. Na dětských a spořících účtech jsou na první pohled lákavé výnosy někde mezi 1 - 2% ročně. Peníze jsou sice rychle dostupné, ale z dlouhodobého pohledu se pro spoření nehodí. Je to fajn rezerva, nebo způsob bezhotovnostní výplaty kapesného.
Druhým a velmi často rozšířeným způsobem je stavební spoření. To bývalo zajímavým produktem, ale po všech úpravách, kterými za poslední roky prošlo, už tak atraktivní není. Dnes spořitelny nabízejí výnos někde kolem 1%, někdy 1,5% ročně. Státní podpora je fajn, ale pouze v krátkodobém horizontu. Zlom přichází zhruba po 8 letech spoření. Pokud chcete spořit déle, zvolte jiné varianty.
Dále lze využít dětské spořící pojistky. V jejich případě narážíme na to, že pojišťovna naše peníze vezme a nakoupí za ně nějaké podílové fondy. Pojistky jsou „investiční“. Stejné fondy ale můžeme nakupovat napřímo a nemusíme si tak platit prostředníka. Tuto variantu tedy také nedoporučuji. Pojišťovny se sice často ohánějí garancemi, ale tyto garance nefungují pro investiční složky, které však nejčastěji nabízejí. Dětské pojištění má smysl především pro zajištění rizik, jako jsou úrazy a nemoci. Ne už tolik pro spoření. A i zajištění dětí je dle mého názoru lepší řešit v pojistce rodiče, který by měl být primárně pojištěný vůči úrazům, nemocím či smrti. Rodič je přeci ten, kdo živí rodinu.
Dlouhodobé spoření pro děti doporučuji řešit cestou přímých podílových fondů. Nejčastěji je možné vybrat stejné fondy, jako v pojistkách, často lze využít i speciální sestavené programy a aktivně řízená portfolia. Vás jako klienta to nestojí nic navíc, nepřeplácíte prostředníka a vaše peníze fungují efektivněji, protože se na účtě neválí se zhodnocením 1% a neztrácejí hodnotu. Může sice docházet ke krátkodobým výkyvům, ale ty bývají v dlouhodobém horizontu (více než 10 let) kompenzovány zajímavými růsty na druhé straně, které přicházejí po poklesech. Doporučuji hledat takové řešení, které není „jednobarevné“ a v případě potřeby lze upravovat a měnit bez dalších sankcí a poplatků.
Pro výběr toho správného můžete buď hodně „googlit“ a hledat informace, nebo se obrátit na slušného poradce, který má možnost srovnání a tyto varianty vám propočítá přesně na míru. Neexistuje jediné správné řešení a každý klient je individuální. Nenechte si tedy nacpat nějaký hotový „instatní balíček“, ale hledejte individuální rady pro vás a vaši rodinu.